Jsme v Ománu, kde teplota vzduchu dosahuje vysokých teplot, takže není divu, že pohřeb musí být vykonán co nejdříve. Ale místní obyvatelé to vidí trochu jinak. Pochování nebožtíka je v podstatě dle nich pro jeho dobro, aby se co nejdříve dostal do vysněného ráje, taková je jejich víra. A nejlépe, aby byl pohřben v pátek (den Velké modlitby) a ještě po poslední modlitbě před východem slunce. Pozůstalí nemají dlouho truchlit, takže čím dříve bude nebožtík pohřben, tím lépe pro pozůstalé. Má to určitou logiku. Ne vždy je to však splnitelné, ale krajní mez je stanovena, nejdéle do 3 dnů. Kremace se neprovádí, takže po poslední modlitbě téhož dne může být nebožtík pohřben. Podobně v Ománu pohřbívají i křesťané.
Před pohřbem je nebožtík svými příbuznými, nejlépe stejného pohlaví 3x umytý mýdlem a vodou, (jen genitálie jsou zakryté), je zabalen do bílé látky zvané kaftan, a tím je připraven k odvozu do mešity, která je u každého hřbitova. Tam je přečtena pohřební modlitba, bez pokleku a předklonu a tu přečte kdokoliv znalý způsobů obřadů nebo i starosta vesnice.
 |
| Omán: Pohřební shromáždění v Suru - účastní se jej pouze muži |
Žádné komentáře:
Okomentovat