Vůně , barvení vlasů a kůže

                 
Používání různých vůní má v arabském světě velkou tradici. Základ parfémů tvoří nejčastěji růže, květ lotosu, pižma, santalového dřeva a jasmínu. Ale známé jsou i speciální parfémy vyráběné z tzv. údú (dřevina prorostlá plísní, stará snad stovky let kdy se využívá její pryskyřice, která se maceruje a pak spojuje s olejovou složkou). Stačí jen jedna kapka na tělo nebo látku a odér vůně vydrží po celý den, ba i několik dní. Problém je v tom, že může někomu díky svému specifickému odéru doslova zapáchat.  Dokonce i po osprchování vodou nezmizí. Arabové mají provoněnou nejen kůži, ale i látky a šaty. Na bazarech se parfémy prodávají v malinkých flakóncích různých  barev a tvarů a některé také za závratně vysoké ceny. Ománští muži si tímto voní i střapec uvázaný skoro na rameni a přišitý k dišdáši. Věří, že je tento odér bude stále povzbuzovat k aktivitě.
Omán: Tradiční dišdáš se střapcem

Dokonce na některých slavnějších akcích jako jsou recepce nebo při návštěvě hrobek a jiných významných událostech bývají účastníci vítáni dívkami, které  jsou připravené 
u vstupu a návštěvníky kropí touto vůní. I zde se nejběžněji používá růžová voda a pižmo.
Samozřejmě, že vůně kadidla a  některých parfémů je pro Araby až mysticky čarovná, ale zase jen pro někoho. Každému nevoní.
Omán: Speciální konstrukce určená k provonění dišdáše kadidlem. Kadidlo se dá dospod, dišdáš se umístí zvrchu

I zde jsou k vidění jakési salony krásy, které se zabývají líčením obličeje, očních linek (uhly),  tetováním (indigem), barvení hennou (výhonky byliny).

Také se zmíníme o očních linkách. Líčení očních linek není jen výsadou žen, ale i některých ománských mužů.Ovšem jen z čistě praktického důvodu, ne pro krášlení. Oni věří, že je toto líčení ochrání před častými očními záněty, kterýmiž ománští muži často trpí, zvláště ti, co žijí v pouštích protože takové prašné prostředí tomu jen napomáhá.
Tetování patří k tradičnímu způsobu krášlení. Je typické pro beduíny a některé skupiny horalů žijících zvaných Džíbálí. A jako tetovací barva se používá popel ze speciálních stromů vymíchaný do tinktury a ta se v různých geometrických tvarech nanáší na tělo, ruce, nohy, obličej. Jsou to vzory z teček, čárek, trojúhelníků. Nejvíce se zkrášlují při slavnostních ceremoniálech ke kterým patří narození dítěte, svatba, pohřeb.I rubáše nebožtíků jsou takto vyzdobené a u svateb musí mít nevěsta jedny ze svých šatů rovněž ozdobené indigem
Ománské šperky - není co dodat...
                       

                                                                           

Žádné komentáře: